Vydání Víta Bárty

Poslanecká sněmovna v úterý rozhodla o vydání Víta Bárty k trestnímu stíhání. Mohlo by se zdát, že jde v podstatě o zcela jasnou věc. Přichází jeden z poslanců s určitým balíkem peněz a dává ho jiným poslancům ze svého klubu. Ti poslanci, kteří peníze dostávají, říkají, že je to úplatek za to, že dělají, co se po nich chce. Onen dotyčný naopak tvrdí, že je to půjčka. Proč by to tedy policie jednoduše nemohla vyšetřit?

Majitel Věcí veřejných

Samozřejmě to není tak triviální, jak to na první pohled vypadá. S poslaneckou imunitou totiž nelze nakládat lehkovážně, není samoúčelná. Na tento případ je možné nahlížet z několika úhlů. Za prvé, historie nedávných měsíců a let nás jasně poučila o tom, že u nás policie není zcela objektivní a že orgány činné v trestním řízení v této zemi nepostupují nezávisle. Opakovaně jsme zažívali zásahy politické reprezentace a ovlivňování kauz, ať už to byla kauza Čunek, či mnohé další. V tomto případě je to o to citlivější, že pan Vít Bárta není jeden z 200 poslanců, který disponuje svým jedním hlasem, ale majitel jedné politické strany, která disponuje řadou hlasů. Díky těmto hlasům může přežívat v podstatě permanentně komatózní vláda pana Nečase. Jenom díky této záchranné trubičce s kyslíkem toto zombie stále jeví známky čilého života a škodí naší zemi. Samozřejmě pokud by tato tenká trubička zásobující vládu Petra Nečase životadárným kyslíkem byla přerušena, tato oživlá mrtvola by skutečně zemřela a Petr Nečas, Miroslav Kalousek a další by se nejspíše poroučeli do minulosti. Může si vláda dovolit za takové situace nezávislé vyšetřování a nezávislý postup Policie České republiky? Mohla si to dovolit Topolánkova vláda v kauze Čunek? Samozřejmě, že nemohla. V okamžiku, kdy pod tím tlakem začala ustupovat, tak také skončila. Ať se nám to líbí nebo ne, osud této vlády je spojen s rozhodováním Věcí veřejných, které nakonec udělají to, co jim jejich majitel, Vít Bárta, řekne.

Co je v zájmu Petra Nečase? A co Kubice?

Druhý aspekt: Je v zájmu Petra Nečase tuto kauzu rychle uzavřít a nechat policii a státní zastupitelství pracovat bez jakýchkoliv zásahů? Je v zájmu vlády Petra Nečase, aby se prokázalo, že šlo o úplatek? Já jsem přesvědčen, že nikoliv. Pak máme další aspekt. Pan ministr vnitra Kubice spoluvlastnil detektivní agenturu. Pan Bárta vlastnil detektivní agenturu. Obě tyto agentury spolu v minulosti čile spolupracovaly a obchodovaly. Můžeme se jenom domnívat, jak na ten společný obchod vzpomínají, zda s láskou a nebude zájem škodit dobrému obchodnímu partnerovi a nebo se poškorpily a naopak tam bude snaha to tomu druhému vrátit i s úroky. My do tohoto pozadí nevidíme. Zajistí snad tato situace nezávislé a objektivní vyšetřování celé kauzy? Podle mě to není možné a, ať tato kauza nakonec dopadne jakkoliv, zůstane strašná pachuť.

Jediné řešení je odchod z politiky

Pachuť by nezůstala jedině v případě, kdyby pan Bárta odešel z politiky, opustil Poslaneckou sněmovnu a stal se soukromou osobou v podstatě bezvýznamnou pro osud vlády Petra Nečase. Pak bychom možná mohli předpokládat, že vyšetřování poběží nezávisle. Ať už by se prokázalo, že pan Bárta dával úplatek, nebo by byl očištěn, bylo by to představitelům naší vlády v podstatě úplně jedno. Chci věřit tomu, že je pan Bárta nevinný, že je velký dobroděj, mecenáš, který rozdává peníze všem potřebným poslancům ze svého klubu. Možná by rozdával i poslancům z jiných poslaneckých klubů, kdyby byli sociálně potřební. Je ale skutečně možné toto jeho mecenášství objektivně prokázat v situaci, kdy na něm závisí osud celé vlády? Pokud by to pan Bárta myslel skutečně vážně, tak by odešel z politiky a, pokud by se očistil, tak by do ní pokusil znovu vrátit.

K koaličním svěráku.

V situaci, kdy on je majitelem strany, která drží vládu při životě, není možné očekávat objektivní vyšetřování. Já se dokonce bojím, že byť by byl pan Bárta nevinný, v což pevně věřím a přeji mu to, stane se předmětem vydírání ze strany jeho koaličních partnerů, kteří ovládají na jedné straně státní zastupitelství a na straně druhé Policii České republiky. Ať si to pan Bárta přizná nebo ne, toto podezření, že mu bude naznačováno, že udělá-li to či ono, může vyšetřování dopadnout v jeho prospěch, hází velmi nepříznivé světlo i na celou stranu Věci veřejné. Jejich rozhodování pak totiž nemůže být bráno jako rozhodování svobodných lidí, ale jako rozhodování lidí, kteří jsou vydíráni prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení. Proto by poslance měla chránit jeho imunita. Pokud ho nechrání, měl by opustit zákonodárný sbor, protože jinak není svobodný a nemůže rozhodovat a hlasovat podle svého svědomí a vědomí, ale podle toho, jak ho za krk chytne který poručík, podporučík, kapitán či státní zástupce.

Hra na kočku a myš

Je v zájmu Petra Nečase i jeho vlády, aby čelil tomuto podezření, že on je jakýsi loutkář, který hraje s panem Bártou hru na kočku a myš. Vždycky ho trochu přidusí, když začnou Věci veřejné zlobit, nebo naopak pustí, když budou hodné. Ale ono to může fungovat i opačně a pan Bárta se z osoby vydírané může stát vyděračem a naopak začít vydírat premiéra a vládu. Když mě předhodíte nezávislému soudu, tak položíme vládu. Obě tyto varianty jsou bohužel možné.

Čí vydírání víc zabere?

Nešlo tedy o banální rozhodnutí o tom, zda vydat či nevydat jednoho poslance nějakému trestnímu stíhání a buď ho očistí a zjistí, že byl dobrodinec rozdávající peníze z lásky k bližním, nebo naopak, že byl korupčník, který si jenom dělal z lidí legraci, a maska boje proti korupci bylo jenom šikovné klišé na oklamání voličů. Obávám se, že ať to dopadne jakkoli, nikdo z nás nebude vědět, čí vydírání zabralo víc. Jestli víc zabralo vydírání pana Bárty vůči vládě a skrytá hrozba, že ji potopí, pokud bude obviněn, a nebo naopak vydírání vládou Petra Nečase a určitými silami kolem ní, aby skákal tak, jak pan premiér píská.