Zase 17. listopad

17. 11. 2018 18:59:26
Byl jsem 17. listopadu 1989 na Albertově a pak až do pendrekového konce na Národní třídě. V následujícím období pak každý den na Václaváku a nakonec na Letné.

Současně jsme obsadili budovy lékařské fakulty a po nocích rozváželi letáky „revoluce“ do nejrůznějších měst a vesnic. V prvních několika týdnech to bylo docela rizikové a řada lidí za to skončila ve vězení. S odstupem takřka třiceti let musím říci, že bych to udělal znovu - mělo to smysl.

Současně musím po pravdě říci, že se dnešní realita od našich tehdejších představ dost liší. Jde o další potvrzení toho, že zásadně změnit společnost není vůbec lehké. Nutno objektivně konstatovat, že dějinné převraty a revoluce dopadly naprosto jinak, než jejich aktéři slibovali a předpokládali. Komunisté po válce slibovali spravedlivou společnost a místo toho zavedli teror a všechno ukradli. Z tohoto úhlu pohledu je výsledek listopadu 1989 vlastně fantastický. Žádné popravy, žádné lágry, neexistence konfiskací majetku, minimum zavřených a ti spíš jen symbolicky.

Najdou se lidé, kteří to považují za chybu nebo slabost či dokonce součást konspiračního plánu. Je jedno, čeho to je výsledek. Důležité je, že společnost nebyla zatížena dalším masovým utrpením, zásadními křivdami, těžkými nespravedlnostmi, které ji vždy poznamenají na mnoho generací a znemožňují klidné soužití lidí.

A proč jsme vlastně tehdy stávkovali a demonstrovali?

Každý měl svůj osobní důvod, proč cítil nespokojenost. Zjednodušeně řečeno - tehdejší západní státy fungovaly po všech stránkách mnohem lépe než ten náš. Srovnání bylo ponižující a zdrcující. Nešlo jen o ekonomickou stránku nejvíce viditelnou na rozdílech v naplněnosti obchodů zbožím, úrovní aut a vybavení domácností nebo vzhledem měst, ale hlavně o pocit strachu, který se komunistický aparát snažil šířit. Strach a z něho plynoucí ponížení mělo různé podoby. Byl vtělen třeba do arogantní domovní důvěrnice - udavačky, která obcházela byty a bušila na ně jako gestapo, aby si drze prohlížela, jak žijete. Šlo o kolegy studenty, o kterých jste tušili, že jsou spolupracovníci StB a dávali jste si pozor, co před nimi říkáte - mnozí z nich ve skutečnosti s StB nespolupracovali.

Všudypřítomní učitele marxismu leninismu, kteří se snažili vymývat mozky a i náznaky nesouhlasu brali jako útok na podstatu společnosti. Slizcí politruci, kteří vás deptali svojí koncentrovanou hloupostí. Mimochodem, třeba povinná vojna - obdoba několikaletého kriminálu - mnoho rodin přímo hnala na náměstí protestovat proti komunistické vládě. Představte si, že každý byl postaven před fakt, že synové, bratři, milenci budou uvězněni v otřesných podmínkách a vystaveni šikaně primitivů a alkoholiků v důstojnických uniformách. Už to samo je silný důvod nenávidět takový režim.

V seznamu šiřitelů strachu bych mohl pokračovat dál, třeba i rozborem jakou úzkost prožívali lidé, kteří dostali nabídku vstoupit do komunistické strany, o spolupráci s StB ani nemluvě. Mě to naštěstí minulo, ale znal jsem několik vzdělaných a chytrých lidí, kteří neměli takové štěstí a mohl jsem pozorovat, jak je to psychicky ničí. Deptalo je dilema, zda se mají zapojit do mašinerie systému, o jehož nesprávnosti věděli, nebo se vzepřít a riskovat podřadné společenské postavení. Spíš jako zjevení svaté naivity pak působili ti ojedinělí, kteří měli pocit, že dělají správnou věc - to si totiž v osmdesátých letech už mohl myslet jen slaboduch.

I dnešek má své šiřitele strachu, ale jde o jednotlivé, i když mocné skupiny uvnitř policie a státních zástupců, kteří se snaží řídit a ovládat společnost prostřednictvím udavačství a strachu. Jde o ostrůvky těch, kterým se stýská po moci svých předchůdců na generální prokuratuře nebo u StB a tak si vytvářejí jakási soukromé diktaturky uvnitř represivního systému a vzájemně se ubezpečují, jak zachraňují společnost. Politici pak neřídí tyto nosiče strachu, jen jim někdy z naivity nebo vypočítavosti pomáhají a současně se stávají i jejich oběťmi. Jsme tedy naštěstí v úplně jiné situaci - všudypřítomný strach už není tím, co řídi každodenní život naší země. A to je moc dobře.

Nelze opominout, že mnozí si to nemyslí a jsou přesvědčeni, že strach je základem ovládnutí společnosti. Ti všichni nás přesvědčují, že udavačství, fízlování, zvyšování pravomocí represivního aparátu, nové paragrafy trestního zákona například za názory šířené internetem a vysoké tresty za nenásilné činy jsou správnou cestou ke štěstí. Nikoli, je to jen snaha získat zpět to, co v listopadu 1989 ztratili - moc. Nenechte se zmást, že si dnes neříkají komunisté, nic neznamená.

Autor: David Rath | sobota 17.11.2018 18:59 | karma článku: 22.46 | přečteno: 1066x

Další články blogera

David Rath

Vážený pane premiére

Vážený pane premiére, milý Andreji, troufám si Vás oslovit i milý Andreji s ohledem na Vaše přátelské přijetí na Čapím hnízdě, kde jste pro mě, mimo jiné uspořádal i výbornou večeři v kruhu Vašich nejmilejších.

21.5.2019 v 9:17 | Karma článku: 26.13 | Přečteno: 1066 | Diskuse

David Rath

Válka dělohami

V Súdánu žilo v roce 1960 10 milionů obyvatel zatímco v roce 2010 už neuvěřitelných 40,5 milionů. Ve stejných obdobích tedy 1960 a 2010 pak v Egyptě 25mil. oproti 97 milionům, v Etiopii 20mil. - 105 milionů,

8.5.2019 v 18:44 | Karma článku: 38.36 | Přečteno: 1718 | Diskuse

David Rath

Vězení za všechny prachy

V Česku máme, oproti našim západním, ale i jižním sousedům, výrazně více vězňů a 2 -3x vyšší recidivu. Přitom všichni za jednoho vězně platíme přes 30 tisíc měsíčně – srovnejte si to s důchodem či minimální mzdou.

29.4.2019 v 16:40 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 811 | Diskuse

David Rath

Sexuální otrokářství v Británii

Mainstreamová média, především ČT, už týdny omílají neustále brexit. Proč to asi dělají, když názory nás z české kotliny na rozhodnutí ostrovanů nemají vůbec žádný vliv?

15.4.2019 v 20:51 | Karma článku: 35.88 | Přečteno: 1274 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Jiří Paroubek

Drž se, ševče, svého kopyta!

Nevím, nic výstižnějšího mě nenapadá, když vidím různé chlapce – komentátory popisovat současný stav a také nedávnou velkou minulost sociální demokracie. Používám záměrně slovo popisovat, protože nic víc jejich výtvory nejsou.

22.7.2019 v 14:41 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 595 | Diskuse

Kateřina Konečná

Assange a EU

​Každá doba sebou přináší nová dilemata. V čase digitální revoluce a informační době platí, snad ještě více než kdy jindy, že kdo má informace, má moc a otázka přístupu k informacím se stává naprosto zásadní.

22.7.2019 v 12:22 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 316 | Diskuse

Roman Malach

Evropská minimální mzda je nesmysl

Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém projevu prohlásila, že jednou z jejích priorit bude zavedení minimální mzdy ve všech členských zemích EU.

22.7.2019 v 9:37 | Karma článku: 24.94 | Přečteno: 725 | Diskuse

Luboš Zálom

Fridays For Reason #3: The Moral Case for Fossil Fuels

Za kolaps zemského klimatu prý může CO2 v atmosféře. Měli bychom jeho množství sledovat a snižovat. Stát se uhlíkově neutrální společností a omezit naši závislost na fosilních palivech. Ale není to ve skutečnosti trochu jinak?

19.7.2019 v 14:47 | Karma článku: 19.68 | Přečteno: 289 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Okamura s Konečnou si dali vzájemně pár facek

Myslíte si, že je správné, že když ukradnete někomu milion, musí mu zloděj vrátit jen 700.000 Kč a zbytek si nechat? Já ne. Ale možná by vás mohlo zajímat, že Kateřina Konečná a Tomio Okamura souhlasí s opakem.

18.7.2019 v 9:01 | Karma článku: 42.35 | Přečteno: 10226 | Diskuse
Počet článků 157 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2732
Lékař

Najdete na iDNES.cz